KYTARY JINAK

Na sobotu 4. října chystáme s Letmo v Potrvá večer pro kytary jinak, s Obelisk of Light a Cam Deasem.

Obelisk of Light je sólový projekt Jana Kašpara, kterého bylo přes prázdniny možné vidět rovněž v projektu Sítě nebo v rámci orchestru Tomáše Paluchy. Obelisk of Light jsme viděli před Laraajim a Sun Araw a jeho kytarový ambient se nám dost líbil, stejně jako většině z ostatních asi deseti diváků.

Cam Deas je britský experimentální kytarista, který v poslední době svoji hru na akustickou kytaru na místě manipuluje modulárním syntezátorem a vytváří tak živou, atmosférickou, ale taky nekompromisně disharmonickou musique concrete. Za poslední rok ho bylo možné slyšet například ve společnosti Jandeka, Cameronova obliba labelu Pan pak může taky lecos napovědět.

Víc na https://www.facebook.com/events/274919142697939/, lístky kupuj na Go out.

OXCURE - PRIVATIONIS



Privationis je zatím poslední deskou na labelu Frozen Border. Frozen Border je malý techno label, který je podobně jako třeba Downwards Records sdružený pod Ready Made Distribution. Vede ho Jeff, o kterém se ví vpodstatě jen to, že vede další malý techno label Horizontal Ground (z něj doporučuju Monica Hits The Ground, viz třeba Tchnjnvcrna) a má rád Nico (viz rozhovor na Talking Shopcasts: http://www.littlewhiteearbuds.com/podcast/talking-shopcast-with-frozen-borderhorizontal-ground/#.VBmlri6SzvM). Na Frozen Border vyšlo zatím 15 dvanáctipalcových desek EP, dvojdeska od Szare jako album a compilace Minutes in Ice. Většina desek vyšla anonymně, pouze s pořadovým číslem labelu, desky většinou nemají obal a vycházejí pouze ve vnitřní vložce, jediná grafika je na samotné desce. Na druhou stranu, nic z toho není neporušitelné pravidlo. Privationis nese čtyři stopy, přičemž jedna je remixem od Violet Poison.

Kombinace jména, anonymity a střípků grafické prezentace labelu ve mně budila dojem, že půjde o label zaměřený na radikální industriální techno. Což není pravda, většina věcí Frozen Border je hodně klubová. Privationis je ale přesně to, v co jsem u Frozen Border od začátku doufal. Ultimátní industriální techno na večírky do zmrzlé plechové haly někde na kraji lesa, striktní minimalismus a zvuky někde mezi bušením do plechu, jedoucím vlakem a střelbou. Pod slovem techno jsem si asi vždycky představoval něco takového.