úterý 10. ledna 2017

B/B/S a Ondrej Zajac ve Famu

První letošní večer A2+ proběhne 21. ledna ve spolupráci promotérských kolektivů Letmo Productions a ][, blogu Cáry mlhy, webzinu Marast Music a kulturního čtrnáctideníku A2. Vystoupí na něm kanadsko-italsko-norské improvizační trio B/B/S/ (Aidan Baker, Andrea Belfi, Erik Skodvin) a kytarista a tvůrce filmové hudby Ondrej Zajac.

Jen nemnoho kolaboračních projektů dokáže dovést hudební komunikaci na úroveň, v níž začne z jednotlivých výrazů vznikat nový svébytný celek. V případě Aidana Bakera, Andrey Belfiho a Erika Skodvina se však toto porozumění zdá být zcela přirozené a samozřejmé. Už na svém debutovém albu se prezentovali dotaženou vizí, jejíž kvality následně potvrdil skvělý pražský koncert, a další nahrávky včetně aktuální desky Palace její potenciál dále rozvíjejí.

Je přitom menší zázrak, že si tvůrci na tento projekt vůbec jsou schopni najít čas. Belfi vedle své sólové produkce působí v moondogovském triu Hobocombo, případně hraje s osobnostmi, jako jsou Nils Frahm, Carla Bozulich či Matana Roberts. Skodvin vede label Miasmah, kde B/B/S/ vydávají, a kromě toho tvoří pod vlastním jménem, jako Svarte Greiner a v duu Deaf Center. Aidan Baker je aktivní jako sólový hudebník, ale stále vystupuje i se skupinou Nadja či nověji s Caudal.

Základní rozvržení v B/B/S/ je jasné: ambientní plochy vycházejí od Bakera, experimentální ruchy ze Skodvinovy kytary a za invenční rytmikou stojí Belfi. Kromě toho se nabízí upozornit na rysy typické pro vydavatelství Miasmah: potemnělou atmosféru, volné struktury skladeb a (obtížněji definovatelné) zdůraznění materiálního rozměru nástrojů. Síla B/B/S/ ovšem nespočívá ve východiskách jednotlivých hudebníků, ale až v jejich komplexní interakci.

Název aktuální desky se nabízí jako ideální metafora. Průzkum nekonečného, spletitého paláce, v němž ze tmy vystupují fascinující detaily, odpovídá improvizaci tria. Ta sice není předvídatelná, postupuje však podle vnitřních zákonitostí a je dokonale kompaktní. Tento imaginární prostor zároveň postihuje protiklady, jež jsou v hudbě B/B/S/ přítomny. Z Bakerových dronů vystupují Skodvinovy precizní hlukové ornamenty, Belfiho bicí pak už zcela opouštějí konvence a v tomto neurčitém prostoru vyloženě kreslí. B/B/S/ velice citlivě pracují s tichem a trváním – pokladnice zvuků je ohromná, v rámci skladby však každý dostává prostor, aby mohl naplno vyniknout.

Koncert otevře původem slovenský hudebník Ondrej Zajac, kterého s B/B/S/ spojuje především uměřenost a cit pro detail. Ve svém ambientním kytarovém rozjímání nechává zaznít krystalickou melancholii, využívá field recordings, ale také principy dark jazzu či New Age a má schopnost přijít s velice silným melodickým motivem. O jeho debutové nahrávce Monolith se pochvalně vyjádřil mimo jiné i magazín Wire.



https://www.facebook.com/events/220381505055769/


neděle 11. prosince 2016

KK Null, Balász Pándi a Inocenc v Chapeau Rouge

Tokijský rodák Kazuyuki Kishino proslul zejména jako kytarista, zpěvák a mozek noiserockových velikánů Zeni Geva, výraznou stopu ale na tvrdé scéně zanechal i jako hlukař KK Null. Má za sebou spolupráce se Steven Albinim i Jamesem Plotkinem a patří už od 80. let mezi nejvlivnější osobnosti scény, která žije experimenty v oblastech rocku či noisu. A chuť hrát si s tu ukrutnými, tu omamnými zvuky ho neopouští.

Maďarský bubeník Balázs Pándi stihl vedle KK Nulla spolupracovat třeba s Keijim Hainem, Venetian Snares anebo kapelami To Live And Shave in L. A., The Kilimanjaro Darkjazz Ensemble anebo Zu. Na bicí často doprovází dalšího z ikonických japonských hlukařů Merzbowa, společně vydali tři alba.
KK Null a Balázs Pándi spolu nejprve usilovně koncertovali (vedle Evropy projeli i Japonsko), teď jim u labelu Ohm Resistance vychází společný debut Demon Core. Čekejme svobodomyslné a opojné zkoumání hranic hlukové hudby.

Na české koncertní premiéře KK Nulla a Pándiho zahrají také Inocenc, projekt Davida Šmitmajera a Jiřího Rouše (společně též například Lovci lebek či audiovizuální Lov na Boghora), založený na podomácku vyrobených analogových syntezátorech, automatických bicích a konkrétních zvucích, který doplnila před časem Katarína Gatialová (aka Jano Doe). Jiří Rouš a Katarína Gatialová mají taktéž společnou historii, jednak z livecodingového uskupení Kolektiv, v němž se sdružují elektroničtí hudebníci a tvůrci algoritmických vizuálů využívající jako uměleckou metodu živé psaní kódu. A taktéž z trefně pojmenovaného projektu Augiášův sonický chlév (spolu s Michalem Cábem). David Šmitmajer pak stojí za vydavatelstvím Ascarid a (údajně největší evropskou) páskovou manufakturou Headless Duplicated Tapes.

Samotná produkce Inocenc je stejně nepředvídatelná jako nátlaková. Neohleduplná konfrontace s pulzující hlukovou masou dá vzpomenout na klasický power electronics industrial, pričemž se z ní často obnaží na kost ohlodané rytmy, představující "nejčistší" formu distorzovaného techna.

Pořádá Jednota ve složení ][, Cáry mlhy, Letmo, Arkham a Naše koncerty.

https://www.facebook.com/events/237256686690177/
https://soundcloud.com/kknull/kk-null-balazs-pandi-demoncore-afriprognoiz
https://soundcloud.com/inocenc/inocenc-viii